Věci mystiky/mystiků jsou tak vzdálené běžným návykům, že jejich zkoumání vyžaduje od těch, kdo se jim budou snažit porozumět určitou přípravu: očištění intelektu. Stejně jako u těch, kdo kdysi přistupovali k mystériím, i zde je očištění branou k vědění. Musíme přistoupit s myslí očištěnou od předsudků a konvencí a musíme se vědomě rozloučit s naším zakořeněným zvykem brát „viditelný“ svět jako samozřejmý, se svým pohodlným předpokladem, že věda je jakási „skutečná“ a metafyzika ne. Musíme strhnout své vlastní domečky z karet – sestoupit, jak říkají mystikové, do své „nicotnosti“ – a sami za sebe zkoumat základy vší možné lidské zkušenosti, než budeme kritizovat stavby vizionářů, básníků a svatých.

Mystici od nás mohou vyžadovat tutéž pozornost, jakou věnujeme jiným hledajícím v cizích zemích, do nichž se sami neodvažujeme. Neboť mystici jsou pionýři v duchovním světě a my nemáme právo upírat jejich objevům platnost – jednoduše proto, že nám chybí odvaha nezbytná pro ty, kdo tato hledání provádějí sami za sebe.

Psychologický problém dneška je duchovní problém. Dnešní člověk dychtí a lační po bezpečném vztahu s duševními silami uvnitř sebe. Jeho vědomí, které se odvrací od obtíží moderního světa, postrádá vztah s bezpečnými duchovními podmínkami. To způsobuje, že je člověk neurotický, nemocný a vyděšený.